Antonín Sova

POEZIE

Rád nemám poezii omšenou
mentorstvím, střízlivostí, prachem školy,
neb pro rozumky dětí složenou,
a pro šosáky, které smělost bolí.

Rád mám jí čpavou, ostrou vtipů solí
a v barvách efemerních snů, jež vrou,
a k věčným bojům stvořenou,
jež koncesím a choutkám nepovolí.

Nerv moderní když hne se v ní a cit
přítomné doby, zlomky neklidných
a mocných vášní, jedů intimních,

a echo vzpomínek, jež počne znít;
chci člověka v ní moderního mít
i v marnostech i v touhách svých!